Chvojka
Vánočnímu stromečku u nás celkem dlouho trvalo, než se dostal do podvědomí. Hlavně na vesnicích se tvrdohlavě drželi ozdobených větviček, kterým se říkalo chvojka.
Chvojka byly různě ozdobené jehličnaté větvičky, které do domů přinášeli koledníci s koledou a závdavkem za nějakou tu služku. Chvojka měla hlubokou symboliku, kdy měla dům chránit před zlou mocí a měla být i symbolem zdraví.
Vánoční stromeček se na vsi ujímal ztěžka, protože byl pro normální lidi velice drahý, a tak si jej zpočátku nemohl dovolit každý. Navíc jeho rozvoj brzdil i negativní postoj církve k vánočnímu stromečku, která jej považovala za pohanský obyčej, a proto se u nás ve venkovských domácnostech rozšířil až po konci první světové války. Do té doby se na vánocích zdobila chvojka a hlavních dekorativním symbolem Vánoc byly jesličky.
Rozšíření vánočního stromečku pomohla i nová vytvořená křesťanská symbolika, kdy se stromečku podle křesťanství přisuzoval svět, zeleným větvím – Kristův věčný život, papírové růže představovaly Pannu Marii, jablka na stromečku pak Evu. Na špici vánočního stromečku se začala dávat betlémská hvězda.
Vytisknout
[…] si o nějakou tu sladkou výslužku za kterou na oplátku rozdávali zelené ozdobené větve (chvojka), která symbolizuje život a zdraví a dodnes náleží k důležitým vánočním […]