Štědrý večer je u nás znám už od 14. století a lidé mu vždy připisovali zvláštní moc, a proto v tento den vykonávali celou řadu magických úkonů, které měly zajistit bohatou úrodu, zdravá zvířata a samozřejmě zdraví a spokojenost celé rodiny.

Tradice u štědrovečerního stolu

Ke štědrovečernímu stolu se zasedalo ve chvíli, kdy na obloze vyšla první hvězda a podle tradice měla tabule nabízet devatero druhů jídel – něco od všeho, co se v roce urodilo. Štědrovečerní stůl během stolování nesměl nikdo opustit, neboť takový člověk prý do roka zemře.

Jinde se zase tradovalo, že od stolu nesmí vstát hospodyně, protože by slepice neseděly na vejcích, a u stolu proto obsluhovala děvčata. Magickou moc měla údajně i plachta pokrývající stůl – na jaře z ní pak hospodář rozséval obilí, aby bylo pěkné a nepotloukly jej kroupy.

V některých krajích bylo třeba sníst na úvod lžíci hrachu, aby se vydařila úroda, jinde vařili polévku s dlouhými nudlemi, aby mělo žito dlouhé klasy. Všude bez výjimky však večeře začínala a končila modlitbou, ve které se vzpomínalo na zemřelé členy rodiny.

Pokrmy z čočky a jáhel při štědrovečerní večeři prý přivolávají bohatství, hrách sílu, česnek a med zdraví a okoralý chléb štěstí. Stůl se dříve často ovazoval řetězem nebo provazem, aby rodina držela pohromadě a byla chráněna před zlými duchy.

V mnohých domácnostech také chystali na stůl talíř navíc, kdyby se objevil nečekaný host. Další z tradic, přechovávající se do dnešních dnů, představovala mince ukrytá pod jedním z talířů, která měla přinést svému nálezci bohatství v následujícím roce. Tutéž funkci plnily i rybí šupiny.

Štědrovečerní tabule dnes

Po tomto krátkém shrnutí tedy můžeme konstatovat, že se naše dnešní štědrovečerní tabule té tradiční, jak ji znali naši předkové, příliš nepodobá. Devět chodů jídla bylo nahrazeno polévkou, ať už rybí, hrachovou, zelnou nebo i hovězí, smaženým kaprem či řízkem a bramborovým salátem.

Tradici mnohosti zachovává snad jen sedm či dvanáct druhů vánočního cukroví – jako je dní v týdnu nebo měsíců v roce. Zmiňovanou plachtu na stole nahradil sváteční ubrus, někde bílý, jinde barevný nebo s vánočními motivy. Také provaz kolem stolu budete dnes hledat marně, snad jen mince či šupiny pod talířem, stejná bude pak i miska s ovocem a ořechy a rozžatý svícen symbolizující světlo betlémské.

Snad každá hospodyně však i dnes bude považovat štědrovečerní tabuli za svou chloubu, a tak se na stole ocitá sklo a porcelán, které jsou jinak po celý rok ochraňovány ve vitrínách a před Vánoci pak opatrně vyjmuty a pečlivě myty a leštěny, aby se na stůl dostalo jen to nejlepší.

U nás a zřejmě i v mnohých dalších českých rodinách, je to kompletní sada tzv. cibuláku, a to nejen talířů, ale i servírovací mísy, tácy na cukroví, mísa na ovoce, stojánek na ubrousky, svícen apod. A tomu přizpůsobujeme i barvu ubrusu, stejný design mají ubrousky i svíčka. K tomu jako dekorace živé zelené větvičky, kousek jmelí a stříbrné hvězdy. Více o zdobení štědrovečerní tabule zde.

Dekorace štědrovečerní tabule

Často využívanými dekoracemi stolu jsou právě již zmiňované větvičky, ať již maličké, ve tvaru křížků, jak na tom trvala naše babičky, nebo větší – do vázy, často nazdobené stejně jako stromeček. V posledních letech je stále populárnější adventní věnec, živá květina, tzv. vánoční hvězda a jmelí, které dnes seženete nejen zelené, stříbrné a zlaté, ale v podstatě ve všech myslitelných barvách, takže jej snadno sladíte s vámi preferovanou barvou tabule.

Inspirovat se pro výzdobu svého vánočního stolu můžete v podstatě kdekoli – v časopisech, televizi, na internetu nebo třeba i v obchodních domech, které jsou již od září plné vánočních dekorací, jež mají, dle představ obchodníků, zútulnit váš domov. Vybírejte, nakupujte, experimentujte, jak je vám libo, nezapomeňte však, že nejdůležitější není váš stůl, ale lidé, kteří se kolem něj sešli, aby spolu s vámi oslavili nejkrásnější svátky v roce.