Tradice vánočního obdarovávání
Už vás někdy napadlo, proč a odkdy si lidé dávají vánoční dárky? Velice pěkně je tato myšlenka zpracována v jednom finském vánočním filmu, který nese název: Legenda o Vánocích.
Proč si dáváme dárky?
Jak to bylo doopravdy, se už nejspíše nedozvíme. Ví se, že vánoční obdarovávání patřilo již ke středověkým zvyklostem. Dávání dárků bylo z důvodu upevňování vzájemných vztahů. Lidé věřili, že tyto dárky mají magickou moc. Vůbec poprvé si pod stromečkem rozbalila své dárky budoucí anglická královna Viktorie v devatenáctém století.
Dárky tehdy a dárky dnes
Když vezmete seznam dnešních dětí, mnohdy by s chutí zakroužkovaly celý katalog vydávaný hračkářstvím. Kdysi se však nedávaly tak ohromné dárky, jako dnes. Každý dostal po jednom dárku a nebylo neobvyklé, že se každý rok jednalo o stejnou věc.
Dětem se často dávala červená jablíčka, protože byla symbolem zdraví, síly a dlouhověkosti anebo také oříšky, které představovaly zralost a moudrost. Mladým se obvykle dávala nějaká ta ozdoba, která měla symbolizovat štěstí a bohatství.
Tradice dávání dárků
V poslední době se kamsi ztratila původní myšlenka Vánoc, kdy darováním dárku měl člověk dávat kousek sebe, a proto měly být ideální a vskutku tradiční dárky vyrobeny vlastnoručně. Dnes se bohužel hledání dárků bere jako nutné zlo, stres a běhání po obchodních domech.
Kouzlo dárku je i psychologické, protože měl vést člověka k jistému pozitivnímu myšlení a uvědomění, že se nemůže pouze brát, ale je potřebné a příjemné i něco ze sebe dávat. Ano a vskutku tím nemyslíme pouze finance. I malé drobné dárky vymyšlené přesně na míru daného člověka dokáží udělat nesmírnou radost. Jejich vliv je nejsilnější hlavně u dětí. Dospělí totiž mají tendenci dávat si jen to, co potřebují. Dětem se naopak snažíme jejich přání splnit, pokud to jde. Dárky jsou pro děti proto stále velkým překvapením, na které se ohromně těší mnohdy již od září. Ty nejlepší dárky jej mohou ovlivnit na celý další život a je jen na vás jestli pozitivně, či negativně. Neopomíjejte proto kouzlo Vánoc a na dárcích si nechte záležet, i když i ta skutečnost, že dítě nedostane vždy, po čem touží, je dozajista pro zdravý sociální vývoj užitečné.
Odkud se obdarovávání vzalo
V popředí jsou hromady nevkusně zabalených darů, množství nejrůznějších zbytečných vymožeností, které se skrývají pod umělým vánočním stromkem, shon, spěch a nakupování „vánočních dárků“ na poslední chvíli. Pojďme se společně vrátit ke kořenům této vánoční tradice.
Odkud se vlastně obdarovávání blízkých osob vzalo a proč k tomu docházelo? Nutno podotknout, že jednotlivými dárky budete možná příjemně zaskočení a letošní vánoce se pokusíte prožít jinak – poklidněji a v kruhu rodinném.
Historie obdarovávání
První zmínky o záměrném obdarovávání druhých se objevují již ve starověkém Římě. Tento rituál byl spojen s oslavami Nového roku a stal se projevem náklonnosti, přátelství a lásky. Důkazy o vyměňování dárků mezi rodinou a příbuznými se datují k 16. století.
Nejvíce dárečků samozřejmě dostávaly děti – a jinak tomu není ani dnes. Již 200 let nosí dárky Ježíšek, Santa Claus, Děda Mráz nebo Vánoční muž. Tradičním zvykem bylo rozbalovat dárky až v okamžiku, kdy vyšla první hvězda. Ta měla symbolizovat hvězdu, která zářila nad betlémem, ve kterém se narodil Ježíšek.
O tom, co se dělo, pokud byla obloha zatažená, již historické prameny neinformují…Lidé vnímali symboliku obdarovávání velmi osobně. S každým – byť i sebemenším dárečkem dávali druhému kousek sami sebe.
A jaké dárky byly „in“?
Většinou se mezi rodinou a přáteli dávaly pouze maličkosti, které povětšinou lidé sami vyráběli. Lidé si takto upevňovali vzájemné vztahy a jednotlivé svazky s ostatními. Mladí bývali nejčastěji obdarovávání zralými červenými jablky, která měla symbolizovat zdraví, sílu, dlouhověkost a houževnatost nebo ořechy představující moudrost a osobnostní zralost.
Mnohdy byly součástí vánočního balíčku také perníčky vyjadřující bezstarostnost a radost ze života. Dívky ze zámožnějších rodin dostávaly honosné ozdoby ve formě náramků s tyrkysem, ametystem nebo jiným polodrahokamem, případně bílé perly symbolizující čistotu, nevinnost a pokoru k rodičům i partnerovi.
Výjimkou však nebyly ani zlaté nebo pozlacené řetízky nebo náramky. Dospělí si mezi sebou darovali láhev domácí pálenky nebo vlastního vína a ovoce symbolizující sladký život. Oblíbenými dárky byly také vonné masti a nejrůznější vůně symbolizující slávu a štěstí.
Dvanáctileté děti dostávaly ještě dárek navíc
Zvykem po dlouhá staletí bylo obdarovat dítě, starší dvanácti let, zlatou nebo stříbrnou mincí. Pokud ji po zbytek večera nepustilo z ruky, mělo mít údajně zajištěno dlouhý, spokojený a hlavně bohatý život. V opačném případě se mohlo obávat chudoby, strasti a nemocí. Na tento zvyk se v dnešní době úplně zapomnělo, nicméně jeho symbolika a význam je velmi kouzelný.
A kdo nosí dárky?
V našich českých luzích a hájích mají děti o tom, kdo nosí vánoční dárečky poměrně jasno. I přes snahu prodejců protlačit k nám „vánočního Mikuláše“, Santu Klause, Dědu Mráze nebo jiné bytosti nadělující dárečky převážně v okolních zemích, se nepodařilo vytlačit tradičního Ježíška, který zacinká zvonečkem a zanechá po sobě nejen nazdobený stromeček, ale také krásné vánoční dárky.
Třeba v takovém Finsku naděluje dárky Velký Ukko, ve Francii to je Père Noël, v Holandsku Mikuláš a ve Švédsku Jultomten. Ve většině případů se jedná o staré vousaté pány. Ježíšek – jako malé jezulátko je dětskému srdci tedy mnohonásobně blíže.
Jak již bylo výše zmíněno – vánoční dárky jsou pouze jakousi symbolikou vyjadřující fakt, že svým nejbližším dáváte kousek sebe. Proto se nenechte nalákat na reklamy prodejců propagující nejdražší hračky a zbytečnosti. Náklonnost, přátelství a lásku druhých si totiž za peníze nekoupíte.
