Skutečnost, proč slavíme Vánoce 24. 12., jsme si již vysvětlili v článku. Jak dlouho slavíme Vánoce. Víte však, co jednotlivé vánoční dny představují?

Štědrý den

Přelomem dne z 23. 12. na 24. 12. končí advent a začínají pravé Vánoce. Je to den zrození Adama a Evy, prvních lidí, které stvořil Bůh. Večer se rozdávají dárky, jako symbol hluboké štědrosti Boha Otce. Tato tradice se u nás traduje již od 14. století.

Boží Hod

Den 25. 12. představuje Boží Hod. Den oslavy Ježíše Krista v Betlémě. Tato oslava začíná půlnoční mší na počátku dvacátého pátého prosince. Podle křesťanské tradice by se do kostela mělo jít ještě i dopoledne. Tento den se oslavuje, hoduje, rozjímá se. Rodina by měla být pospolu a rozhodně by se nemělo pracovat.

Svatého Štěpána

26. 12. – den svatého Štěpána, mučedníka, který zvěstoval příchod Ježíše. Byl pak za to židy ukamenován. V tento den chodívali děti – koledníci a za odměnu za to dostávali štědrovku (vánočku), ovoce a občas i malým penízem. Večer se pak konají Štěpánské zábavy.

Den sv. Jana Evangelisty

27. 12. Je dnem svatého Jana Evangelisty, apoštola, který se staral o Marii po smrti Ježíše Krista. Byl miláčkem Páně. Po smrti Marie odešel do Efezu.  Tam jej však Římané zajali a snažili se jej zabít, to se jim však nepodařilo, a tak nakonec skončil ve vyhnanství, kde napsal knihu Zjevení. Nakonec zemřel v Efezu poklidnou smrtí. V tento den se světí víno se slovy: „Pij lásku sv. Jana.“ Lidé v tento den hojně pili víno, aby je ochránilo před hadím uštknutím.

Den Mláďátek

28. 12. – svátek Mláďátek je spojen s Herodesem, který nechal v Betlémě a okolí povraždit všechny chlapce mladších dvou let. Zachránili tehdy pouze malého Ježíše. V tento den se stal symbolem krutosti a strašily se jím děti a veškeré tradice, pověry a zvyky se týkaly dětí. Věřilo se, že budou mít osypky, pokud ten den bude pršet. Někde matky šlehaly děti proutky, dokud jim děti neřekly, kolik bylo mláďátek (444).