Zatímco většina obyvatel naší země je zvyklá slavit tradiční Vánoce se zvyky, pokrmy a zábavou, která k nim patří, židé, kteří mají ke křesťanům relativně blízko, slaví tyto zimní svátky poněkud odlišně. Pojďme se společně podívat, v čem jsou židovské Vánoce jiné. Mnohdy jde totiž o zajímavé rozdíly!

Proč bychom se měli zajímat o židy?

Přesně tuto otázku jste si možná položili po přečtení předchozího odstavce. Odpověď je přitom velmi jednoduchá.

 Naše moderní kultura tak, jak ji známe, vznikala a po mnoho let se vyvíjela v duchu židovsko-křesťanské kultury a tradice. Ačkoli velká část našich zvyků a pravidel, a to nejen těch vánočních, vychází z tradice křesťanské, můžeme v ní najít i znaky židovství, aniž bychom si to uvědomovali.

Křesťané a ateisté slaví Vánoce. Co židé?

Když mluvíme o židovských Vánocích, máme na mysli Chanuku neboli Svátek světel. Tento svátek netrvá 3 dny jako křesťanské Vánoce, ale 8 dní a slaví se v období mezi koncem listopadu a koncem prosince. Židé si během tohoto svátku připomínají zázrak při opětovném vysvěcení druhého Chrámu v Jeruzalémě, k němuž došlo ve 2. stol. n. l. Chrám byl znovu vysvěcen proto, že byl znesvěcen vojsky Antichona – řeckého vládce pokoušejícího se o helenizaci židovského území (helenizace by znamenala přerod kultury židovské na řeckou – obě se od sebe však viditelně lišily a židé to nechtěli dopustit). Opětovnému vysvěcení předcházela nutná židovská vzpoura v čele s Judou.

     Juda nechal po úspěšné vzpouře vyčistit chrám a na místo, kde dříve stál oltář, nechal postavit nový, neznesvěcený. Byl to také Juda, kdo zavedl v den znovuvysvěcení Chrámu židovský svátek.

     Pro dokonalé očištění Chrámu bylo údajně potřeba velkého množství olivového oleje, díky němuž by vydržel olej v menoře (svícnu) hořet každou noc. Podařilo se však sehnat pouze malou konvičku oleje. Stal se ale zázrak – ta trocha oleje, která za normálních okolností vydržela den, najednou vydržela 8 dní. Proto je naprosto neodmyslitelným zvykem, že židé během Chanuky zapalují svíce na osmiramenném svícnu (s jednou svící navíc uprostřed), kterému se říká chanukija, a dávají ho do okna nebo na jiné místo, kde je svícen dobře vidět i zvenčí.

K Chanuce patří i další zvyky

Během Svátku světel židé zpívají dvě (pro ně) známé písně – Hanerot halalu a Maoz cur, 

existuje jich ale celá řada. To je samo o sobě docela podobné křesťanskému a ateistickému zvyku zpívání koled během Vánoc, zvláště na Štědrý den nebo o Štědrém večeru u vánočního stromu.

     K tradici, kterou oceňují hlavně děti, je hra s káčou, na níž jsou napsána 4 hebrejská písmena znamenající po přečtení „zázrak velký byl tam“. V lidové tvořivosti se zase objevuje varianta káči coby lehce hazardní hry o drobné peníze.

     K Chanuce patří i typické jídlo, jako ke křesťanským Vánocím patří kapr a bramborový salát. Mezi tyto pokrmy patří zejména sufganiot (koblihy) a levitot (bramboráky), a to ne jen tak náhodou. Příprava obou pochutin vyžaduje velké množství oleje, který zkrátka k Chanuce tak nějak už patří.

     Mezi další zvyky můžeme zařadit darování peněz chudým a také rozdávání dárků dětem, čtení z Tóry nebo recitaci žalmů.

Všichni prožíváme kouzelné období

I přesto, že je Chanuka pohyblivým svátkem, vždy spadá do období adventu, který vnímají křesťané i ateisté jako součást tradice. Obojí, Chanuka i Vánoce, také spojuje jistá posvátnost a pokora, sdílení radosti a obdarovávání blízkých dárky. Užijme si proto svátky, které jsou pro nás důležité, ať už patříme kamkoli a máme jakoukoli víru.

Krásnou Chanuku a veselé Vánoce všem!

Zdroje obrázků: http://goo.gl/dCIeXp, http://goo.gl/OUCLD3 a http://goo.gl/J4JmUl